Uplynulých 14 dnů zde bylo ticho neb jsme si s Martou udělali výlet za teplem. Díky příznivým cenám letenek a naší ochotě vyznávat minimalismus jsme se vydali na daleký jihozápad, konkrétně na havajské ostrovy Kauai (14 dní) a Maui (2 dny). Stálo to za to a při spaní ve státních kempech se dařilo držet náklady v rozumných mezích. Ono ostatně, náklady na život jsou v USA cca o 30 % nižší než v Kanadě, ceny piva jsou poloviční :-). Postupně se tu tak kromě kanadských zápisků budou objevovat i zápisky a fotky z Havaje.
Dnes začínáme pohledem do světa, který bychom na Havaji nečekali – havajské rodeo a tamní kaubojky :-). Na obojí jsme narazili náhodou, při jednom z treků.
Honýs je turista a hiker jako řemen. Tady je seznam nezbytností, který urgentně potřebuju pořídit předtím než se vydáme na první výlet. Názory na neužitečnost a zbytnost nechci slyšet :-). Jen si tak říkám, že jestli tohle bude číst Martina rodina hostýnských horalů, tak mi ji za ženu nejspíš nedaj…
Nouzový volátko
V nabídce je tu celá řada zařízení, které vám umožní zavolat o pomoc když budete v nouzi a mimo dosah civilizace a mobilního signálu. Takových míst je tu… no většina Kanady. MCMURDO FASTFIND RANGER PERSONAL LOCATOR BEACON za 265 CAD je nejjednodušší – v nouzi zmáčknete tlačítko, přes satelit se pošle informace o vaší poloze a záchrana je na cestě (doufejte). Výhoda je, že o zařízení se nemusíte moc starat – baterka vydrží prý až šest let a obsluha je jednoduchá (jedno tlačítko), což se v kritických situacích může hodit. Nevýhodou je, že nemáte zpětnou vazbu, zda vaše žádost o pomoc k němu dorazila a zda se organizuje záchranná akce. Pro přenos signálu je využívána satelitní síť s 12 satelity, což může vyvolávat otázku o dostatečnosti pokrytí.
DELORME INREACH FOR IOS & ANDROID za 249 CAD se mi líbí nejvíc. Hlavně proto, že umožňuje obousměrnou komunikaci (dostanete potvrzení po vyslání nouzového signálu), posílat lze i jednoduché zprávy na email a přijímat je (samozřejmě to není zadarmo). Výhodou je využití satelitní sítě Iridium, která by měla mít nejlepší pokrytí. Nevýhodou je nutnost platit měsíční paušál minimálně 15 dolarů, případně cca 4 dolary, když zrovna necestujete a nepotřebujete mít zařízení aktivní. Pro obousměrnou komunikaci je potřeba mít k dispozici telefon, se kterým se zařízení propojí prostřednictvím Bluetooth.
DELORME INREACH SE za 299 CAD pracuje na stejném principu jako předchozí mašina, ale nepotřebujete telefon – psaní a příjem zpráv obstaráte přímo na displeji.
Když vidím, že na skoro hlavní silnici 80 kilometrů od Victorie projede jedno auto za hodinu (a to bylo to naše), tak na nějaký vzdálenější výpravy mi podobná výbava přijde jako docela rozumná investice.
Stan cca 150 – 400 CAD
Stanů je v nabídce celá řáda, jen si vybrat. Nejlevnější je za 159 CAD, nejdražší se pohybují okolo 400 CAD. Hlavní rozdíl? Váha, Nejlevnější váží 2,5 kg + podložka, nejdražší 1 kg + podložka.
Nějaký polštář od 13 CAD
Kam bysme se to dostali stanovat bez polštáře nebo aspoň pytlíku, do kterého je možné strčit mikinu a vytvořit tak provizorní polštář.
Spacák a karimatku jsme naštěstí táhli z Čech 🙂 I když moment… můj spacák váží kilo a půl. Tady nabízí lehký spacáky co váží polovinu. Závist… zvážím.
Úžasná trojkombinace udělátek na viry, bakterie a tabletky vyjde minimálně na 130 dolarů. Když tady to ale všichni tak žerou (rozuměj, neudělají bez toho krok) a moje představa, že kaňadani jsou outdoorový padavky a slečinky už dávno… padla. Oni sice cupitaj po skále v žabkách, ale cupitaj náramně. Kam my se na ně hrabem. Oni tomu určitě rozumí 🙂
Hůlky cca 50 CAD
Prostě nějaký hůlky na chození.
Vařič a bomba 30 CAD
Na teplý ranní čajík.
Škrtátko 12 CAD
Když jsem nutnost pořízení týhle věci vysvětloval Martě, tak na mě mrkla z pod brýlí a prej: “A co sirky, to tě nenapadlo?” Nojo, nenapadlo…
S rolničkou děláte rámus, medvěd o vás ví a má čas utéct tudíž snižujete riziko nutnosti použití medvědího spreje. Jojo, rolule je základ (detaily viz první příspěvek zde na blogu)
Piksla na jídlo
Pachy nepropouštějící piksla na jídlo, abyste nepřilákali medvěda. Jen nechápu proč stojí 79 dolarů…
Tak jestli počítám správně, pořízení výbavy vyjde přes 700 dolarů bez piksly na jídlo a bez jídla. Reálně tak vidím dvě alternativy – buď pojedeme na výlet nebo pořídím výbavu a nepojedeme nikam 🙂
Den volna, půjčené auto, hurá na výlet! Pro dokreslení všeho zbývá dodat – první den po asi třech týdnech, kdy od rána lilo jako z konve. Super!
Trocha vody nám náladu nezkazí, sedli jsme do auta a vyrazili po západním pobřeží směrem do Port Renfrew – vesnice vzdálená asi sto kilometrů od Victorie dostupná po efektně klikaté pobřežní silnici, kde hustota dopravy klesala exponenciálně s rostoucí vzdáleností od Victorie (jinými slovy – mezi třicátým a stým kilometrem jsme potkali 4 auta).
Cestou pár zastávek a procházek po pobřeží. Vlastně všude to bylo pořád o tom samém – vyskočit z auta, projít se, nafotit a zase zpátky a o kus dál. I když byl začátek listopadu, tak jakmile okolo poledne přestalo pršet (hurá!) a vyjasnilo se (třikrát hurá!), tak na sluníčku bylo příjemně teplo.
Na Sombrio beach (to bylo ještě zataženo) jsme potkali pár surfařů, kteří pilovali svoje umění i v tomhle nečase. Fakt fanoušci, my jsme se klepali pod třema vrstvama, navrch v nepromokavé bundě, oni hopsali ve vlnách jen tak v neoprenu. Ale to je Kanada…
U Port Renfrew je pláž nazvaná Botanical beach – dají se tam vidět různý hvězdice, ježovky a další potvory v pobřežních tůňkách… když teda přijdete včas, při odlivu. To jsme samozřejmě nestihli, potvory neviděli, za to byly pěkný vlny – pětimetrový cvalíci se valili na pobřeží a při tříštění o pobřežní skaliska rozstřikovali vodu všude kolem. Na fotkách to tak nevynikne, ale pro suchozemce to byl zážitek.
