Monthly Archives: October 2013

Jak jsme hledali bydlení a na kolik to vyjde

Největší položkou v rozpočtu jsou náklady na bydlení. Pokud nechcete sdílet byt s někým cizím (náklady cca 400 CAD), tak pronájem nejlevnějšího bytu vyjde tak na 700-800 CAD měsíčně. Je to 1 bedroom (tzn. obývák spojený s kuchyní a oddělená ložnice) a za tuhle cenu bude pravděpodobně nezařízený a nejspíš jako basement – tedy přestavěný sklep u někoho doma v baráčku.

Basementy jsou ošidné, protože jejich kvalita je různá (někdy dost hrozná) a jste vydáni na milost domácímu a jeho dětem, kteří vám dupou nad hlavou. Často třeba chybí topení (jen výfuk teplého vzduchu), podlaha studí, protože není pořádně zaizolovaná, případně je vstup přes garáž.

My jsme při našem hledání trvalejšího bydlení prohlédli basementy dva. Nijak vysoké číslo, ale jednání s majitelem domu, který se bojí že mu ho podpálíte je ještě těžší ve chvíli, kdy pozná, že nejste kanaďan a nemáte práci.

Jinde v Kanadě to bude asi jinak, ale jak je počet přistěhovalců ve Victorii nízký, tak to vede k tomu, že na cizince se dívají ne tak vřele jako v jiných částech Kanady. Při každém jednání s majitelem – ať už to byl pronájem basementu nebo bytu jsme měli pocit, že jejich naučený úsměv trochu ztuhnul ve chvíli kdy z přízvuku mohli začít usuzovat, že asi opravdu nebudeme kanaďani a tuhl ještě více jakmile jsme po pravdě řekli, že nemáme práci.

Úsměv vydržel až do konce povídání, ale můj subjektivní pocit byl, že to prostě nedopadne. Taky nedopadlo. Celí uzoufaní jsme tak začali zvažovat alternativy. Tou první byl pronájem nezařízeného bytu v nějakém komplexu – ne od majitele, ale od správcovské firmy. Ta by s naším cizím původem pravděpodobně problém neměla, kdybysme se ovšem zavázali k roční smlouvě. Což jsme nechtěli.

Kvalita bytů byla někdy hrozná. Nezapomenu na návštěvu, kde to smrdělo v bytě, smrdělo na chodbách a právě odstěhovaný nájemník nechal v bytě fakt bordel – jídlo na zemi a tak. Sem bychom se měli stěhovat. Ani za nic. Nezlomila to ani výhodná cena, která byla na úrovni kýžených 800 CAD měsíčně.

Nový byt
Nový byt

Co by se nám ale v Čechách nestalo – property manažer, když viděl že nejsme zrovna nadšení, tak se začal vyptávat a když zjistil, že bysme spíš preferovali něco zařízeného, tak nás poslal do domu o blok vedle. Dům patřil jiné firmě (tudíž nechápu proč nás tam poslal, když z toho nemohl mít žádný kšeft) a nabízí krátkodobé i dlouhodobé pronájmy zařízených bytů. Zařízený byt v tomhle případě znamená – včetně talířů, pánviček, příborů, koberců, televize, programů, internetu, peřin, povlečení, toustovače a všeho dalšího. Prostě přijdete a bydlíte. Cena – 950 CAD.

Moc jsme nad tím nepřemýšleli a po prohlídce to vzali – čisto, žádný smrad, když jsme se stěhovali, tak parádně uklizeno. Nikdo se nás neptal jestli pracujeme, odkud jsme a kdy chodíme spát. Vybavení nezařízeného bytu by nás na nějaké stovky taky vyšlo, internet by byl tak 40-50 CAD navíc, takže tohle nakonec vyjde zhruba stejně draho.

Teď jsme tu třetí den (po 3 týdnech v B&B) a nemůžu si stěžovat absolutně na nic. Navíc pár desítek metrů od domu vede Galloping Goose Trail – cyklostezka, která v délce 60 km protíná většinu východního cípu Vancouver Islandu. A do aktuální práce je to pěšky dvacet pět minut 🙂

Když si před vámi autobus klekne

O zvláštnostech autobusové dopravy ve Victorii jsem se už zmiňoval. Autobusy jezdí často, staví skoro všude a když je víkend po sedmé hodině večer, tak řidič na požádání zastání kdekoliv – třeba i mezi zastávkami. V zájmu zvýšení bezpečnosti cestujících.

Ještě jedna věc mě na zdejší dopravě mile překvapila. Autobusy si zde totiž klekají. Zní to jako blbost, ale opravdu – některé autobusy mají u předních dveří upozornění – klečící autobus (kneeling bus)! Co je to za blbost, říkáte si? Autobusy mají hydrauliku, která jim umožňuje snížit výšku na předním podvozku – autobus tak trochu před vámi opravdu klekne.

To se hodí zejména ve chvíli kdy na nosič na přední straně autobusu chcete umístit svoje kole nebo když má nastoupit někdo starší (místní autobusy jsou všechny nízkopodlažní, ale i tak se snížení o pár dalších centimetrů hodí), případně když nastupuje někdo na vozíku. V takovém případě se od předních dveří ještě vyklopí nástupní plošina.

Celkem vtipné mi ale přišlo, když autobus kleknul i ve chvíli kdy nastupovala vcelku mladá holka okolo třiceti let, která ovšem vážila dobrých 150 kilo. Podle výrazu její tváře se nedalo úplně poznat, jestli tohle pokleknutí ocenila nebo ji naopak dopálilo. Dokážu si představit, že ve zdejší ve-všem-korektní společnosti je možné každou z variant považovat za společensky ne úplně vhodnou. Když si autobus klekl a i kdyby si neklekl. Každopádně holka dohopsala k volným sedačkám, zabrala dvě z nich a jelo se dál. Nikdo nic neřešil, nesmál se.

Lidé na ulici a v dopravních prostředcích si tu správně po americku všímají především sami sebe a okolí moc neřeší. Do očí se vám na ulici podívá málokdo a když už, tak zpravidla rychle uhne pohledem někam stranou. V obchodech, v restauracích a vůbec v situacích, kdy je kontakt nevyhnutelný je pak zase obvyklá velká vřelost. Ale o tom zase někdy jindy.

Thetis Lake Provincial Park (fotky)

Thetis Lake Provincial Park není žádná divočina, i když z fotek by to tak mohlo působit. Dá se tam dojet z centra města za 20 minut autobusem :-). I tak jsem ze začátku poslouchal, jestli náhodou neuslyším medvěda.

Když jsem pak v jednu chvíli v dálce zahlédl něco velkýho, chlupatýho, bílýho, krve by se ve měl nedořezal. I když – lední medvěd a tady?! Co z toho ve finále bylo je vidět na jedné z fotek 🙂

Jak probíhalo ždímání jazykovek

Jeden z důvodů proč člověk jede do zahraničí je, aby se zlepšil v jazyce. Toho lze dosáhnout zapojením do pracovního procesu (doporučuju být trochu víc vybíravý než já), případně účastí v nějakém jazykovém kurzu. V tomto ohledu je Victoria skvělá. Centrum je kompaktní, přejdete ho za deset minut a během těch deseti minut narazíte na deset nebo i víc jazykových škol.

Po našem příjezdu jsme hned druhý den naběhli do místního centra pro imigranty a uprchlíky v naději, že tam budou mít nějaké cenově dostupné jazykové kurzy, které bychom mohli využít. Respektive, měli jsme takové informace.

Zvenčí sympatická budova byla o něco méně sympatická uvnitř – pocintaný koberec, tak trochu nepořádek a regál s balíky toustového chleba a nápisem “bread for free”. Hmm…

Nicméně, zachránili to lidi. Milí od samého začátku. Potkali jsme se s… už nevím s kým, ale byla to děsně milá žena, která z nás hned vymámila souhlas pro případné zveřejnění našich fotek v materiálech organizace, kdybysme se někdy do nějaké aktivity s focením náhodou připletli. My, jako imigranti-začátečníci jsme samozřejmě souhlas ochotně poskytli.

Protože jsme asi byli milí a friendly (a dali jsme souhlas), tak nám nabídli, že si můžeme vyzkoušet jak u nich vypadá výuka angličtiny. Po pravdě, ta lektorka byla super. Ve třídě asi 4 žáci celkem – polka, maďarka, japonka a francouzka. Celkem sympaticky vypadala i cena, která byla cca čtvrtinová ve srovnání s čistě komerčníma školama. Bohužel, po přepočtu na cenu hodinu to už tak skvěle nevycházelo a rázem jsme byli na úrovni zařízení bez pocintaného koberce a bez nabídky chleba zdarma.

Ať nevypadám jako fouňa – tohle jsou střípky, které mě zaujaly a zůstaly v paměti, ale jinak na mě ta instituce i její výuka angličtiny udělala jen ten nejlepší dojem. Pak jsme oběhli pár vytipovaných komerčních jazykovek. Touhle poutí jsme tak přišli k několika zajímavým poznatkům, které se můžou hodit i dalším budoucím studentům zde nebo ve Vancouveru (možná i jinde).

Drtivá většina zdejších studentů pochází z Asie – Japonsko, Korea, Tchajwan (odhadem tak 70 %). Každá z jazykovek tak má enormní zájem přitáhnout studenty i z dalších částí světa, ideálně Evropany. Od chvíle co překročíte práh si tak budete připadat jako v bavlnce. Jiný ceník (s nižšními cenami) je pro evropské studenty samozřejmostí. Když budete chvíli okounět, tak určitě dostanete i účast na testovací lekci zdarma a když budete okounět ještě o chvíli déle, tak pravděpodobně získáte další slevu.

My jsme se tak po cca týdnu vyjednávání, dotazování dostali na 30% slevu ze základní evropské ceny s možností výuku přeskládat, přerušit v případě získání jobu atd. Zkrátka se nám všemožně snažili vyjít vstříc. Chvílemi jsem měl pocit, že kdybych byl modrooký árijec, tak mi za účast na hodinách budou snad i platit. I tak ale ještě nevíme, zda do toho půjdeme – přeci jen je to strašná spousta peněz. Navíc jsme stále doufali, že by se mohla objevit nějaká rozumná práce, která by procvičování jazyka ve škole suplovala.

Pár dalších postřehů:

  • úroveň zdejších studentů není moc vysoká. Já jsem byl v rozřazovacím testu zařazen do 5. skupiny z šesti jako upper-intermediate, Marta hopsla rovnou do 6. skupiny – advanced. Doma bych si tak pokročile určitě nepřipadal, ale když jsem pak seděl se stejně pokročilými upper-intermediate studenty, tak pocit, že jsem dál, vážně měl. Minimálně co do slovní zásoby.
  • k vaší jazykové pokročilosti se váže problém výběru vhodné jazykovky – ty menší nemají dostatek studentů pro sestavení pokročilých tříd. Zbývá tak těch pár opravdu velkých a drahých – GEOS, Global Village, Interlingua atd.
  • mluvená angličtina je pro asiaty opravdu náročná. Doporučoval bych tedy volit školu, kde je víc evropanů nebo alespoň jihoameričanů nebo arabů. Jinak si v hodinách moc nepokecáte. Takové školy jsou ale zase jen ty dražší.
  • kvalita škol při trialech byla různá. Některé školy nevypadaly nijak honosně, ale kvalita vyučujících brala dech. Jiné vypadaly na oko podobně, ale v první části trialu učila nějaká místní vědma, podle svých slov spisovatelka. Já jsem z ní spíš měl pocit, že kdyby se předklonila, tak se jí z alkoholovýho prolívání zlomí játra na půl. V druhé části následoval poslech dílu TV Friends (Přátelé). Za tohle platit peníze? :-/
  • některé školy kromě výuky organizují i mimoškolní aktivity. To jsou body k dobru.
  • pokud budete chtít certifikát, tak nejlépe začít přímo v kurzu, jehož cílem je získání daného certifikátu, jinak může být problém s přestupem. Certifikaci na Cambridge zkoušky dělá jen pár škol, testy na TOEFL, IELTS skoro všechny.